Plemeno Texel

Standard plemene Texel

Charakteristika: výrazně masný užitkový typ, bílých, bezrohých polojemnovlnných ovcí. Vyznačuje se vysokou jatečnou výtěžností, prvotřídní kvalitou masa při nízkém obsahu tuku a vysokém podílu nejvíce ceněných partií trupu. Má klidný až flegmatický temperament, vyrovnanou a přátelskou povahu. K plemenným znakům patří ranost, dobrá plodnost, vysoká mléčnost bahnic (bez problémů odchov dvou jehňat), dobré mateřské vlastnosti (bezproblémové přijetí jehňat) a sezónnost říje (u obou pohlaví se vyskytuje výrazný anestrus, především v období od února do června). Vyskytuje se v několika typech (rázech). Plemeno má (vzhledem k vysoké dědivosti, resp. schopnosti beranů přenášet na potomstvo utváření těla a kvalitu masa) velké předpoklady pro široké uplatnění v praxi zejména při užitkovém křížení zaměřeném na produkci kvalitního jehněčího masa.
Celkový vzhled: pevná konstituce, robustní (masivní), kvadratický rámec, střední až menší vzrůst, výrazné osvalení (zejména hřbetu a kýty), harmonická stavba těla, dobře vyvinuté a rovnoměrné proporce, výrazná pohlavní odlišnost (dimorfismus).
Hlava: klínovitá, v poměru šířky k délce 1:1,5, porostlá jemnou bílou srstí (lze tolerovat méně než 10 % tmavé srsti). Temeno hlavy ploché, bez vlny. Oční víčka výrazně tmavě pigmentovaná. Mulec široký, upřednostňuje se černý. Uši středně dlouhé, odstávající do stran, mohou být částečně černě pigmentovány (hnědá pigmentace nežádoucí). Bahnice zásadně bezrohé, u beranů přípustné malé rudimenty rohů. Správné utváření čelisti a pravidelný skus. Zuby přiléhají k horní čelisti těsně po celé šířce a s těsným skusem. Jehněčí zuby usazeny dozadu před skusný val horní čelisti.

Krk: středně dlouhý až krátký, plynule navazující na kohoutek, dobře osvalený, zejména u beranů.
Kohoutek: široký, plochý, rovný, plynule přecházející ve hřbet. Výška v kohoutku dospělých jedinců holandského typu u berana v průměru 70 cm, ovce 68 cm (jedinci ostatních typů bývají vyšší, s výraznějším rozdílem mezi beranem a ovcí).
Hruď: široká, hluboká, s dobře klenutými žebry. Předhrudí s tendencí vyčnívat dopředu.
Hřbet: hodně široký, středně dlouhý až dlouhý, rovný (pevný), nepřestavěný, s výrazným osvalením pokračujícím přes hrudní koš k bedrům.
Bedra a záď: dobře osvalená (zavalitá, kvadratická, hluboká, široká, dlouhá), mírně sražená.

Kýta: dobře osvalená (hluboká, vyklenutá na vnějších partiích nohou, s výraznými svaly zasahujícími až k hleznu), výrazná vnější i vnitřní kýta.
Vemeno: dobře utvářené, dostatečně prostorné, pokryté jemnou srstí a obvykle ohraničené vlnou. Pastruky lze tolerovat.
Pohlavní orgány: Šourek - pokryt jemnou srstí nebo krátkou vlnou. Obě varlata souměrně vyvinutá, dostatečně velká, odpovídající konzistence.
Končetiny: silné, suché a pevné vzhledem ke stavbě těla (se silnými kostmi), středně dlouhé, obrostlé bílou krycí srstí do poloviny bérce a holeně. Pevná spěnka. Paznehty pevné, černě pigmentované. Široký, pravidelný postoj. Pohyb párových končetin pravidelný.
Ocas: vysoce nasazený, tenký, středně dlouhý (spíše kratší).

Vlna: téměř bílá, pružná, zkadeřená, středně jemná, sortiment B/C-C/D, s dobrým, uzavřeným staplem (chomáčem), méně vlnotuku. Rouno bez pigmentace, polouzavřené, na celém povrchu těla vyrovnané v jemnosti a délce.

Vylučující vady:
A, Anatomické defekty:
- netypický v konstituci a rámci (atypický plemenný typ),
- nevýrazný pohlavní dimorfismus (samičí u berana, rohatost u bahnic),
- klenuté čelo, klabonos,
- nepravidelně utvářené čelisti, nepravidelný skus,

- výrazný podkus (spodní čelist kratší),
- výrazný předkus,
- vchlípené víčko,
- slepota,
- dlouhý, tenký krk s kožními řasami na spodní části,
- volná lopatka,
- kohoutek ostrý nebo „zapadlý“- nesmí být pod úrovní lopatek,
- volná bedra,
- hřbet měkký, příp. kapří a zaškrcený za kohoutkem,

- záď úzká, sražená či střechovitá,
- výrazný V-tvar spodní strany kýty (při pohledu zezadu),
- nekorektní postoj (zejména „X“ nebo „O“),
- strmá nebo měkká spěnka,
- uvolněný (rozevřený) pazneht,
- nekorektní pohyb párových končetin,
- atrofie varlat, kryptorchismus, deformace varlat, zánět předkožky.
B, Fyziognomické (vzhledové) defekty:
- hladová kondice,

- atypická barva, pigmentované skvrny ve vlně, resp. v rouně,
- více než 10 % tmavé srsti na hlavě,
- hnědé skvrny na uších (černé skvrny lze tolerovat),
- tmavé skvrny na nohou,
- jiné hrubé vady vlny a rouna (nevyrovnaná, přerůst, zkrut),
- vlna na nohou nebo na hlavě, nedostatečný obrůst,
- vlnotuk jiné než bílé barvy,
- světlý nos (částečnou depigmentaci lze tolerovat),
- světlé paznehty (malé žíhání lze tolerovat).

I každá další odchylka od výše uvedených požadavků na standard plemene je považována za vadu. Posouzení její závažnosti by mělo být přímo úměrné stupni odchylky. V rámci plemene Texel mohou existovat i jeho barevné rázy. Barvu vlny a osrstění je pak nutné při posuzování zohlednit.
Celková harmonická stavba těla se posuzuje komplexně ze vzdálenosti 2-3 m. Posuzovaný jedinec musí stát na pevné podložce. Hodnocení se provádí ve smyslu tzv. lineárního popisu. Nežádoucí znaky a defekty se evidují samostatně. Jedinec s výše uvedenými vylučujícími vadami by neměl být zapsán do Plemenné knihy.

Standard plemene Texel schválil Klub chovatelů ovcí plemene Texel na svém zasedání dne 11.11.2005 v Seči.
 

Sídlo klubu: Cvrčovice 64, 768 02 Zdounky

Kalendář

P Ú S Č P S N
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
 

Z fotogalerie...

Sídlo klubu: Těrlicko, Hradiště č. 69, 735 42 Těrlicko
SCHOK © 2009, 2010
Created by inux & virtualworld